Spoustu lidí se mě ptá nebo mi píše, co vlastně na ostrově děláme a jak jsme se k té práci dostali. Řeknu Vám to takhle….
Existují webové stránky, na které se můžete zaregistrovat, vyplnit si profil, přidat foto a potom už dle lokality hledat, zda někdo nepotřebuje pomoc. Byl to náš první email a vyšel na výbornou. Nečekali jsme ani den a už v první řádcích odpovědi jsme si přečetli: Ahoj, jak se mas? Dobre.
První dobrovolnická práce v Asii a my trefíme na někoho, kdo byl v České Republice asi 5x (naposled loni v září), zná několik měst po celé zemi a má rád Becherovku. A aby toho nebylo málo, jako plus jsme se dozvěděli, že jedna holčina z naší rodné země u něho právě také dobrovolničí. Co víc si pro začátek přát…..
https://www.workaway.info/
V pohádkách to většinou chodí tak, že jednoho dne se buď Honza rozhodne jít na zkušenou do světa nebo mu ten návrh podají rodiče, ať už z důvodu aby se osamostatnil nebo si našel ve světě nevěstu. Po nějaké době najde např. statek, kde slibuje panímámě a pantátovi pomoc za ubytování a nějaké to jídlo. U nás je to vlastně stejné. Někdo může poznamenat, k čemu tedy mám vystudovanou vysokou školu a podobně, ale největší a zároveň nejužitečnější školou je sám ŽIVOT! Sice tu pracujeme rukama, ale vůbec si nestěžujeme. Za každou odvedenou práci dostaneme velkou pochvalu, v očích vidíte obrovský vděk a čím déle tu člověk je, tím vidí větší respekt a úctu. Bylo hezké slyšet, že nás majitelé neberou už jen jako dobrovolníky, ale jako rodinu. Tohle dává člověku mnohem víc, než když máte platově skvělou práci, ale chodíte z práce i do práce naštvaní, podráždění a z toho všeho víc a víc unavení.
My máme režim takový, že si vstaneme, kdy chceme. V klidu posnídáme, popovídáme si s ostatními dobrovolníky a potom si každý jde dělat svou práci. Samozřejmě také záleží na každém člověku, jaký ten přístup k práci má. U nás je výhoda v tom, že nám nikdo nemusí říkat, co máme dělat. Když vidíme, že je potřeba něco udělat, zkrátka to uděláme – automaticky. Nečekáme, až nám někdo řekne. Ani nevíte, jak to majitelé oceňují.
Co už jsme od 3.12. do 30.12.2017 stihli udělat?
Nikča
- Zasadit 12 palem
- Umýt okna v 8 pokojích
- Vymalovat a umýt 6 koupelen v bungalovech
- Uklidit 6 pokojů
- Vymalovat pokoj pro majitele a dobrovolníky
- Natřít a nalakovat dveře do veřejných sprch
- Umýt veřejné sprchy
- Opravit a zadělat díry ve zdech, kolem zásuvek a kolem umyvadla v několika pokojích po místních pracujících
- Vymalovat veřejnou koupelnu
- Vyčistit zeď z cihel
- Uklidit a přeorganizovat společnou venkovní kuchyň
- Oškrábat podlahy ve 2 pokojích po zaschlém lepidlu a barvě
- Starat se o nemocnou kočku a 5 koťat
- + k tomu patří každodenní údržba celého komplexu
Martin
- Výrobit 4 dřevěné rošty do poslelí
- Výrobit dřevěné přívěsky na klíče
- Výrobit 2 dřevěné kozy pro práci se dřevem
- Výrobit 4 piknikové stoly ze dřeva
- Rozebrat 30 palet a roztřídit staré dřevo dle kvality
- Vytahat hřebíky (2 kyblíky) ze všech kusů dřeva před dalším zpracováním
- Obrousit všechny kusy dřeva
- Nainstalovat ohřívače do 4 sprch
- Opravit všechny zásuvky ve sprchách po místních pracujích
- Opravit a zapojit správně elektriku po místních pracujících
- Opravit a zapojit správně vodu po místních pracujících
- Opravit zámky u všech dveří
- Utěsnit nainstalované WC po místních pracujících
- Vytvořit digitální návrh zamýšlené venkovná kuchyně a baru
- Složit 2 poličky do pokojů
- Nalakovat 2 dveře
- Každý den musí nahodit vodní čerpadlo MIN. 3x a pustit vodu (cca 1 km od komplexu)
- + k tomu patří každodenní údržba celého komplexu
Sečteno, podtrženo: mohu konstatovat, že bychom si mohli zařídit firmu jako HODINOVÍ MANŽELÉ nebo si otevřít vlastní RESORT! Za necelý měsíc toho není úplně málo, ale je pravda, že často slýcháme, že pracujeme až moc a měli bychom si brát více volna. Já pracuji trošku méně, ale je to tím, že odběhnu uvařit nebo upravuju fotky a píšu nové články. Martin na to většinou odpovídá tak, že naopak u té práce skvěle relaxuje, protože ho to baví, může si to dělat po svém, nikdo mu do toho nekecá a není časově omezen. Dá se říct, že Martin je tu pro všechny velký šéf. Majitel najal 2 kluky (21 let) jako Martina pomocníky, kteří dostali kázání, že udělají přesně to, co Martin po nich bude chtít a když Martin řekne, že se mu ta práce od nich nelíbí, tak jí udělají tak, aby se mu líbila. Navíc to tu má vše pod palcem a pokud je potřeba něco řešit, nechodí se za majitelem, ale Martinem. Už i sousedé ho zdraví s velkým respektem.
Jak pracují místní tzn. pracovníci z Bangladéže, Indie apod.?
Tak to je téma u kterého se vždycky nasmějeme. Jen Vám trochu nastínim, jak to tu vypadá, ať se taky trochu pobavíte. U nás je to většinou tak, že se pracuje ráno, kdy není takové horko. Přes poledne je pauza a potom se pracuje později odpoledne. My jsme měli to štěstí, že banda o 5 dělnících zde dělala 2 místnosti (veřejné sprchy a koupelnu) – konkrétně obklady a trvalo jim to asi 14 dní. Ráno většinou kolem 10 hodiny jeden z bandy přijel, zjistil, že je tu sám a odjel. Někdy se stalo, že si lehl do altánku a pařil na mobilu hry. Celá parta se tedy slezla kolem 11:00 hodin. Půl hodinky klábosili, potom si zajeli na oběd a až kolem 13:00 hod. začali pomalu něco dělat. Za den většinou stihli nadělat ohromné množství bordelu, ale celkově stihli obložit za den asi 5 obkladů. Nehledě na to, předtím než jsme přijeli, postavili v té koupelně jednu zeď, která byla úplně nakřivo. Později jsme zjistili, že ani neví, co to je slovo VODOVÁHA a k čemu se používá. Nooo zakončila jsem to pouze komentářem, že i PAT a MAT by vedle nich byli mnohem větší borci a zvládli by to lépe.
Jedna nemocná mamča a pět koťat
Taková drobnost o kterou jsme se také museli postarat. Necelá 2 měsíční koťata a nemocná mamča Peggy. Momentálně je to PREGGY, protože je opět těhotná. Každý den ji musím poprášit speciálním pudrem a suchá + nejvíce postižená místa namazat vazelínou. Nadšená z toho vůbec není, stejně jako já, takže jsem se i naučila, jak chytit a přidržet kočku tak, aby mi neutekla – bohužel párkrát byla mrška bystřejší a já dostala pořádný škrábanec jejím drápkem. Auuu
Pokud jde o koťata, tak Vás možná zajímá, zda mají nějaká jména. Tak mají – vymysleli je předchozí dobrovolníci a protože znali jenom v malajštině názvy jídla, jména jsou následující:
IKAN = ryba
TELUR = vejce
ROTI = smažená placka
AYAM = kuře
PS: vidíte zde jenom 4 jména (je to tím, že to páté jméno si nemohu zapamatovat a nikdo jiný jména nezná), ale třeba se ho jednou dozvíte 🙂
