Je vyhlášený svou vynikající kuchyní, zachovalým historickým centrem hlavního města Georgetown a v poslední době také rozkvětem IT společností díky kterému je označen jako “Silicon Valley východu”. V roce 1805 zde začaly vycházet první noviny v Malajsii. V roce 1875 zde byla otevřena nejstarší banka v Malajsii. Od roku 1985 je ostrov s pevninou spojen 13,5 km mostem. A ještě poslední zajímavost – z tohoto místa pochází uznávaný módní návrhář Jimmy Choo.
Neuvěřitelná kuchyně
Penang bývá často označován za hlavní město jídla v Malajsii. Obyvatelé nejen z celé Malajsie, ale dokonce i ze Singapuru nelitují cesty na Penang za zdejší kuchyní. Podle ankety patří tohle místo mezi 10 nejlepších s pouličním jídlem v celé Asii.
6.2.2018
Po 65 dnech na ostrově Langkawi nás čekal v brzkých ranních hodinách (6:50 hod.) odlet na tento ostrov. Zde jsme měli možnost poznat rodinu našeho hostitele, která se o nás postarala. Vyzvedli nás na letišti, pohostili snídaní a pro všechny případy nám maminka zabalila tašku jídla, kdybychom dostali po její veliké snídani ještě hlad. Domnívali jsme se, že dostaneme nějaký malý pokojíček, ale k našemu překvapení jsme byli ubytováni v jiném domě, který byl momentálně jen pro nás.
7.2.2018
Na dnešní den jsme si naplánovali výlet do města Georgetown. Ještě předtím nás však ráno čekala překvapivá sms od maminky našeho hostitele, že nám před dveřmi nechala připravenou snídani. Oproti předchozímu ostrovu je zde veřejná autobusová doprava, takže jsme do města vyrazili tímto prostředkem. Cena za lístky pro oba dva vyšla na 5 ringitů a 40 senů (cca 25 kč) a doba jízdy trvala něco přes hodinu.
Georgetown – hlavní město ostrova
Na tomhle městě se mi líbila především jeho různorodost. Několik rozdílných etnických skupin, kultur a vyznání tu žije dohromady bez problémů a potyček. Při procházce městem jsme zamířili také do oblíbené Penang Street Art, kde jsme obdivovali díla od litevského výtvarníka Ernersta Zachareviče.
8.2.2018
Poslední den na ostrově jsme byli pozvaní k rodičům našeho hostitele na oběd. Připomnělo mi to situaci, když po dlouhé době navštívíte svoje rodiče nebo prarodiče říkající stejnou větu….Je to jen malý oběd, nic velkého….takže nás čekalo následující menu:
- Kuřecí vývar s bramborem
- Rýže s pečeným kuřetem
- Zeleninový salát
- Něco jako je u nás velikonoční nádivka, tak něco v tom stylu s mořskými plody
- Plněné taštičky se zeleninou a salsou
- Smažené banánové kuličky
- Čerstvý ananas
- Čokoládový a mangový puding
- + k pití byla zajištěna kokosová voda a k dezertu černý čaj s limetkou
Co k tomu dodat….oči by jedly, ale bříško bylo nacpané k prasknutí. Jedním slovem to bylo ale vynikající!!!
Po tomto obědě jsme si museli dát zhruba 2 hodinovou odpolední siestu, abychom vše pomalu strávili a mohli vyrazit na poslední krátký výlet.
Penang Hill
Nejvyšší vrchol ostrova (833 m) s nádherným výhledem. Nahoru je možné se dostat lanovkou, která je jediná svého druhu v celé Malajsii. (pozn. pro nás ale nic nového, neboť stejnou lanovkou jsme se svezli i u nás v Praze na Petřín) Díky výšce je zde mnohem příjemnější klima než v nižších částech ostrova a my si mohli užít příjemnou procházku v kopcích.
Překvapení s pavoukem
Na závěr se Vám musím pochlubit s čím jsme se během procházky v kopcích setkali. Nevím čím to je, ale prošlo přede mnou několik turistů včetně Martina, ale nikdo asi nemá takové oči jako já. Když jsem šla jednou cestičkou po schodech do kopce, zvolnila jsem tempo, rozhlížela se kolem, abych si vychutnala okolní přírodu a na pravé straně si ve své síti relaxoval (zhruba 20 cm) pavouk. Co k tomu dodat. Já mám na tyhle tvory opravdu štěstí. Jsem ráda, že jsem ho zahlídla v síti mezi stromy než kdyby mi problehl pod nohama 🙂
