Jak už mnoho z vás ví, plánovali jsme po Kambodže procestovat Vietnam od jihu na sever, ale občas okolnosti plány změní a vy musíte narychlo improvizovat. A jak to tedy v našem případě bylo?
2.4.2018 – Datum, které vše změnilo
V Kambodže jsme dokončovali naše dobrovolničení na ostrově Koh Rong Sanloem a už jsme zjišťovali informace ohledně vstupu do Vietnamu. Vzhledem k tomu, že jsme měli s sebou stále velké batohy, letenky byly drahé a k vízum (on arrival) potřebujete mít vyřízený tzv. zvací dopis, rozhodli jsme se, že zvolíme jízdu autobusem opět se společností Giant Ibis z hlavního města Phnom Penh do Ho Chi Minh City.
Od 1.2.2017 byl spuštěn dvouletý projekt vydávání elektronických víz, o než mohou požádat i občané České Republiky (stačí mít fotografii, napsat přesné místo vstupu do země a zaplatit poplatek). O žádosti má být rozhodnuto do 3 pracovních dnů. Pro jistotu jsme se koukali i na recenze ostatních cestovatelů a ve všech případech lidé informovali o tom, že e-visa jsou rychlá a vyřízena ješte v den podání žádosti nebo nejpozději do druhého dne.
Naše žádost byla podána 28.3.2018 v brzkých ranních hodinách. Lístky na autobus jsme měli koupené na neděli 1.4.2018. Ve stejný den vyřízená víza nebyla, druhý den v pátek ráno už Martin poslal email na imigrační úřad s dotazem, zda se naše víza stihnou schválit do neděle. Žádná odpověď bohužel nepřišla a ani odpoledne schválení nepřišlo. V sobotu jsme měli jedinou možnost – přebookovat si místa v autobusu na pondělí 2.4.2018 (později jsme nemohli, jelikož v tento den končilo naše vízum v Kambodže). A bohužel ani v pondělí jsme se víz nedočkali, stejně jako odpovědí na naše další maily.
Autobus odjel bez nás a my zjišťovali v našem hostelu další informace. Zde nám nabízeli možnost vyřízení express víz přes agenturu a zaplacení poplatku za to, že zůstaneme v Kambodže déle než máme povoleno (o 1 den navíc zaplatíte 10 dolarů/ osobu). Jednoznačně jsme se shodli na tom, že tak vysokou částku za express víza (138 dolarů) platit nebudeme a i když říkali, že není problém zůstat v zemi déle, tak víme, že bychom byli nahlášeni na Interpol a později bychom měli problémy se vstupem např. do Austrálie nebo Ameriky.
Řídíme se pravidlem: Nikdy nezůstat v zemi déle než máme povoleno a neriskovat problémy s imigračními úřady!
A co bylo dál?
V hostelu jsme si sbalili všechny věci, našli linkový autobus na letiště, kam jsme dorazili v šest hodin večer a měli dalších 6 hodin na to, abychom vymysleli, kam bez potřeby vyřízeného víza odletíme. Podle finančních možností a nabídky letů nakonec padla volba na sousední Thajsko s odletem ve 22:30 hod.
Ps: I přes všechny přešlapy tohoto dne jsme ale nakonec měli také důvod k radosti. Moje milovaná ségruška přivedla na svět mého synovce Samuelka.
