Na začátek trocha historie
Kolem 3. století se na části území dnešního Thajska zformovala civilizace Dváravatí, jejíž městské státy obývali převážně Monové, kteří vyznávali théravádový buddhismus.
V průběhu 13. století vzniklo v severní části několik thajských států, z nichž nejvýznamnější byly Lanna a Sukhothaj. Stát Sukhothaj získal mocenskou převahu a proto je oficiální historiografií považován za první thajský stát.
V roce 1350 byl založen nový stát Ajutthaja, kterému se podařilo vojenskou silou i sňatkovou politikou ovládnout Sukhothaj. Zároveň úspěšně vedli opakovaná tažení proti Angkoru. Na severu nadále existoval stát Lanna. V 17. století byl stát Ajutthaja dominantní mocností ve střední části Zadní Indie. V roce 1767 však podlehl barmské invazi a byl zcela zničen.
Král Rama I. (původně generál Chakri, zakladatel dynastie Chakri) přesunul hlavní město na opačný břeh řeky Čaophraja, do Bangkoku. Koloniální pronikání Británie a Francie do regionu představovalo hrozbu i pro Siam. Králové reagovali vstřícnou diplomacií, územními ústupky a reformami, které měly zvýšit prestiž Siamu v očích mocností a upevnit centralizovanou státní moc na územích, která byla dosud vůči Bangkoku ve volném vazalském poměru. Tak vznikl moderní thajský stát v nynějších hranicích. Thajsko je jedinou zemí jihovýchodní Asie, která se vyhnula přímé koloniální vládě.
Název Siam byl oficiálním názvem státu do 11.5.1939 a znovu v letech 1945 – 1949.
Po řadě vojenských diktatur a rychle sesazených civilních premiérů se Thajsko konečně stabilizovalo do spravedlivého sbližování demokracie a ekonomika se rozvíjela prostřednictvím cestovního ruchu a průmyslu. Během této doby vládl král Rama IX. (z dynastie Chakri, byl nejdéle vládnoucí monarcha na světě, vládl od roku 1946 až do roku 2016 a i po své smrti je to hluboce milovaná a respektovaná osoba v celém Thajsku).
Thajsko – oficiálně Thajské království
Ačkoli je formálně kontituční monarchií a parlamentní demokracií, převrat v roce 2014 nastolil vojenskou diktaturu. Thajsko je mimo jiné zakládajícím členem ASEAN (Sdružení národů jihovýchodní Asie).
Politika
V čele státu stojí král (v současné době) Rama X.. Jedná se o podobný systém jako v Británii, ale monarchie má větší vliv, dozorčí úlohu a také předkládá řadu projektů na rozvoj země.
Král a jeho rodina jsou chráněni zákonem o urážce majestátu (urážka nebo kritika se trestá vězením a tresty se sčítají dle počtu urážek). V roce 2017 byl muž za urážku monarchie na svém facebookovém účtu odsouzen k 35 letům vězení.
Královská moc je regulovaná ústavou a je také podřízena jejím ustanovením. Král zahajuje zasedání parlamentu, jmenuje premiéra a členy kabinetu.
Monarchie má tři správní články (Kabinetní radu, Úřad královského domu a Sekretariát krále). Výkonná moc vlády je podřízena premiérovi, který je volen parlamentem, jenž se skládá z dolní (360 křesel) a horní (270 křesel) sněmovny. Ústava zřizuje dvoukomorové Národní shromáždění, které je složeno ze Senátu a Parlamentu. Členové jsou voleni lidovým hlasováním na 4 roky.
Soudní moc je vykonávána ve jménu krále. Soudci jsou voleni a odvoláváni králem.
Armáda se skládá z Královské thajské armády, Královského letectva, Královského námořnictva a z policie.
Náboženství
93,6 % se hlásí k buddhismu. Theravádový buddhismus je rovněž jádrem thajského nacionálního sebeuvědomění. V nejjižnějších oblastech Thajska převažuje vyznání islámu. Křesťanství vyznává pouze 1,2% obyvatel.
Jako ve většině asijských kultur, je ve spirituálním učení důležitá úcta k předkům. V Thajsku je přes 300 000 buddhistických mnichů. Od thajských mužů, včetně členů královské rodiny, se očekává, že přinejmenším jednou ve svém životě dočasně vstoupí do mnišského řádu, většinou na tři měsíce. Mniši putují zemí a lidé je obdarovávají jídlem, neboť věří, že jim to přinese štěstí.
Lidé
Z celkového počtu obyvatel země představují Thajci 75%, Číňané 14% a ostatní 11% (Lao, Malajci, Khmérové…..).
Thajská kultura je silně ovlivněna buddhismem. Některá umění zahrnují tradiční tance a hudbu, založené na náboženských rituálech. Dalším příkladem je i thajský box (muay thai), odvozený z vojenského výcviku thajských válečníků. Jde o nejznámější domácí sport v zemi.
Kalendář – Kromě gregoriánského kalendáře se používá také thajský sluneční kalendář, který je 543 let dopředu. Rok 2019 je tedy dle thajského kalendáře rokem 2562.
Svátky
Wisakha Bucha – připadá na úplněk v 6. lunárním měsíci (květen nebo červen). Připomíná narození, osvícení a smrt Buddhy. Tento den je nejdůležitější den v buddhismu a je také považován za “Den světového dědictví” UNESCO.
Makha Bucha – připadá na úplněk ve 4. lunárním měsíci (únor nebo březen) a připomíná spontánní shromáždění před buddhou 1 250 osob, což vedlo k jejich vysvěcení a následnému osvícení.
Asanha Bucha – vychází na úplněk v 8. lunárním měsíci (červenec) a připomíná první kázání Buddhy a prvního mnicha buddhismu. Tento den je také označován jako začátek buddhistického období (Vassa), kdy se nechávají rozsvícené voskové svíčky a v provincii Ubon Ratchathani se koná Festival svíček.
Songkran – je oslavou thajského Nového roku, někdy v dubnu (oficiálně od 13. do 15. dubna, ale datum se v některých místech liší). Začalo to rituálem, který má smýt všechny hříchy předchozího roku. Nyní jde o největší vodní boje na světě trvající 3 dny.
Loy Krathong – vychází na úplněk ve 12. lunárním měsíci (listopad). Lidé chodí k řekám, jezerům a dokonce i k hotelových bazénů a přinášejí s sebou plovoucí květiny a listy banánů jako plovoucí plavidla zvaná krathong. Tento čin je poděkování bohyni řek, která dává lidem život. Na severu, Chiang Mai a Chiang Rai, mají svou vlastní jedinečnou tradici plovoucích plavidel a svítících balónků.
